Stál u zastávky tramvaje, u zahradního stánku z OBI, plastovýho stolečku, opršelých letáků a krásný plachty, na který bylo asi dvacet předvolebních hesel. Jedno z nich mne zaujalo: Sociální dávky potřebným, ne příživníkům.

Já: Pane John, co uděláte s těma příživníkama?

Pan John: Zlikvidujeme je.

Já: Jako do plynu? Nebo střílet?

Pan John: Ne, to ne. Nedáme jim nic.

Já: Ale to pak budou krást autorádia.

Pan John: Na to máme policii.

Já: Ale až je policie všechny pozavírá, bude to mnohem dražší, než jim dát peníze, aby chodili do nonstopu. To se učí v prváku na sociologii.

Pan John: Já jsem taky chodil do školy.

A otočil se. Mně jela tramvaj.